CVIČENÍ HOGUDO


Jiří Houdek: Příběhy z mé praxe - n1

09.05.2016 20:47

Jak léčí Hogudo

Občas slyšíme někoho říkat: Co tě nezabije, to tě posílí...“ Hmmm... malinko upravený citát z Bible. Jenže ono v současné době je možné také říci: „Co tě nezabije, to tě může i traumatizovat, oslabit...“  Bohužel. Pokusme se to ale ovlivnit.

V nervózním prostředí současné doby, kdy psychický tlak je na obyčejného člověka vyvíjen neustále, je potřeba udržet se zdravý. Co všechno si musíme vytvořit, abychom normálně fungovali a takzvaně se z toho "nezbláznili"?

Zde je několik pravidel, která doporučuji svým klientům, kteří ke mně chodí na zklidňující akupresurní masáže, klientům, kterým vracím díky akupresuře a léčebnému systému hogudo radost z života a energii.

Příběh první:

Přišla ke mně žena s prosbou o zdravotní pomoc – věk 41 let, měla dvě (zdravé) děti ve věku 14 a 10 let. Nicméně už asi pět let žila v naprosto nefunkčním manželství, s manželem už více jak rok a půl normálně nekomunikovala. Veškerá starost o děti, o rodinu, o chod domácnosti, o nákupy, o opravy v domě (žila ve vile) - to všechno bylo jenom na ní. 

Přišla skleslá, po asi 30ti minutovém povídání o různých potížích (začínající neuróza) jsem zvolil akupresurní procházení meridiánů (srdce a osrdečník). Zprůchodnění energie v těle, cesta ke zklidnění.
Uprostřed akupresurní masáže se náhle usedavě rozplakala. Masáž jsem na asi dvě minuty přerušil, potom jsme pokračovali. Nicméně akupresurní masáž byla dokončená, na konci akupresurní masáže už i lehce podřimovala. 
Po akupresurní masáži, kde se procházely meridiány osrdečníku a srdce (vždy 3x, trvalo to asi 100 minut), lze konstatovat, že se výrazně zklidnila. Uvolnily se jí svaly, zklidnila se jí i celá tvář, celá jako by najednou výrazně zkrásněla, projasnila se duševně.
Začali jsme si povídat o tom, jak její svízelnou situaci řešit. Jako prvotní jsem jí navrhl šest až osm zklidňujících akupresurních masáží. Souhlasila, pod dojmem první akupresury, která jí přinesla rychlou a zřetelnou psychickou úlevu, dokonce i velmi ochotně.

Dále jsme si promluvili o cestě, jak z její situace ven, a to i jinými cestami, které by akupresuru vhodně doplnily. Vytipoval jsem pro ni několik postupů:

Za prvé – vytvořit si v životě nějaké zázemí, bezpečný přístav, který pravidelně navštěvujeme a kam nemohou žádní naši nepřátelé, nebo i běžní lidé, kteří by nás chtěli nějak znervózňovat, psychicky ohrožovat, popřípadě manipulovat s námi.  V podstatě to může být cokoliv – pravidelná návštěva nějakého kroužku (třeba dvakrát týdně na hodinu). Paní začala chodit na hodiny latinskoamerických tanců. To je dvakrát do týdne čas, který je jenom její a který jí nikdo nesmí vzít.

Za druhé – vypracovat si opět zdravé sebevědomí, které ta paní měla už blízko nuly. Každý den ráno by si měla odhadnout, na co ten den stačí, co zvládne, a co už ne, a pokaždé by měla určitě počítat s tím, že musí mít alespoň 40 minut na procházku kolem domu. Bydlí ve vile. Klidně a hlavně sama se musí projít, bez jakéhokoli rušení od nikoho dalšího.

Za třetí – když v jakékoli chvíli bude mít pocit, že míra zátěže jejích povinností přesahuje únosnou mez, musí se naučit improvizovat, vytvořit nějakou náhradní verzi, nebo popřípadě přenést úkol na jindy. Tento postup jsme si pracovně nazvali „nesmím se snažit o 100% výkonnost". K tomu, aby ji to netraumatizovalo a nevznikal pocit jakéhosi zbytečného "dluhu", tak jsem jí doporučil v takových chvílích vždy sama pro sebe složit veselou, rozvernou básničku a tu si pořád opakovat, dokud pocit nepohody nepomine. 

Na akupresurní masáže (meridián perikardu a srdce) chodila pravidelně po dobu osmi týdnů, vždy ve čtvrtek večer. Před akupresurou se půl hodiny procházela, aby se potom u mě v Hogudo Studiu dokázala lépe uvolnit.
Dnes (pět týdnů po ukončení léčby) vypadá o 10 let mladší, má krásný, jiskrný pohled (ne smutný a zachmuřený, který měla, když přišla poprvé). Je celkově ve větší pohodě. Vrátila se jí chuť do života. 

—————

Zpět